Vzduchem plave

a ticho má v zádech. 

Jiskří a třpytem plane,

změní se, stačí jen nádech. 

Dojímá krásou ostrých hran,

když padne do mých dlaní. 

Kde jsi? Kdepak tě mám? 

To teplo, to tě zraní.

Nedotknutelná hvězdo,

změnila ses.

Už říkám ti Slzo...

Chyba, dotknula ses!

(sněhová vločka) 

 

Poprvé...

Poprvé jsem cítila to zvláštní chvění, 
když vzchuch měl 30 a mé srdce procházelo varem. 

Poprvé jsem cítila, že se všechno změní, 
když on si myslel, že si jenom hrajem.

Poprvé jsem řekla, že všechno smí, 
když noc k ránu uháněla. 

Poprvé jsem chtěla sdílet tajemství, 
když jsem jen mlčet měla.

Poprvé si říkám: Naposled!
Jsem svým snům a přáním uvěřila.

Jsme dva! 

Hledali jsme...

Toužili jsme...

Váhali jsme...

 

Milujeme...

Slibujeme...

Věříme...

 

Budeme snít...

Budeme chtít...

Budeme mít...

 

Jsme dva!